Výzkum a vývoj s dotační podporou: Jak uspět a kde hledat příležitosti
Výzkum a vývoj. Co si pod tím představit? Jednoduše všechny systematické činnosti, kterými vznikají nové poznatky a nová řešení – nové produkty, služby, technologie, metody. Jsme v MIDA Consulting experti na získávání dotací pro podnikatelský a výzkumný sektor. Proto se můj článek k závěru tohoto roku soustředí na podporu výzkumu a vývoje. Protože vyvíjet nové věci je často drahé, časově náročné a vyžaduje to ty nejlepší lidské i materiální zdroje. Dotační podpora tak v tomto ohledu opravdu může mít smysl. Pojďme si tedy shrnout, co je obecně podporováno a z jakých programů.
Začnu obecnou rovinou a tím, co mají dotační programy podporující výzkum a vývoj společného. Naprosto zásadní novost vyvíjeného řešení. Nechceme dohánět trh, podpořit lze pouze projekty, které na trh přináší prokazatelně nová řešení a realizací dojde k obohacení stávajícího stavu poznání. Projekt výzkumu a vývoje obsahuje výzkumnou nejistotu, rizika, plánovaný výstup musí být ambiciózní. Je jedno, jaký program si vyberete, tyto aspekty jsou pro úspěch naprosto zásadní.
Bez ohledu na to, jaký dotační program si zvolíte, vždy je důležité se zaměřit na 3 oblasti:
Kdo se o dotaci uchází
Ano, hodnoceni budete vy jako žadatel. Jste zdravá firma? Máte zkušenosti s inovacemi? S projekty výzkumu a vývoje? Disponujete kvalitním a odborným týmem? Spolupracujete s výzkumným sektorem? Máte potřebné technologické zázemí? Procesy projektového řízení? To jsou otázky, které je potřeba v projektové žádosti zodpovědět. Hodnocením prochází jak žadatel, tak jeho partneři, pokud se na projektu podílejí.
Obsahová část projektu
Ano, musíte popsat, co chcete vyvinout a jak toho docílíte. Cílem je ukázat, že víte, jaké metody budete používat, máte realistický plán aktivit, kontrolní mechanismy, znáte technické parametry plánovaného výstupu, dokážete popsat stávající stav poznání v dané oblasti a prokázat novost vyvíjeného řešení. Cílem je najít kompromis mezi mírou detailu (čím detailněji vše popíšete, tím spíše bude projekt dobře hodnocen) a flexibilitou při realizaci, kterou chcete mít. Protože projekt by měl probíhat dle schváleného záměru. Změny možné jsou a je to běžné, nicméně ty zásadní pak vyžadují schválení ze strany poskytovatele, a to už přináší určitou míru nejistoty a administrativní zátěž.
Uplatnění výstupů po ukončení realizace projektu
Neméně důležitou součástí je znát a popsat, co se bude s výstupy projektu dít po ukončení vývoje. Nechceme, aby vyvinutá řešení skončila v šuplíku. Proto je pro hodnocení důležité, aby žadatel byl schopen výsledky uplatnit na trhu. V ideálním případě dobře znal svého zákazníka a měl potvrzeno, že o vyvíjené řešení ten zákazník bude mít zájem (což lze například doložit i letters of intent). A musí být zřejmé, že žadatel bude schopen nové řešení k zákazníkovi dostat. I na toto musí poskytovatel dotace v procesu hodnocení brát zřetel. Protože v ideálním případě jsou projekty, které obdrží vysoké hodnocení ve všech třech oblastech těmi, které uspějí a následné ekonomické přínosy z nich plynoucí generují příjmy zpátky do veřejných rozpočtů ve formě daní.
Ve většině případů jsou u projektů výzkumu a vývoje dotačně podporovány náklady spojené s jejich realizací, což jsou mzdy, ostatní přímé náklady (materiál, odpisy, licence), subdodávky výzkumné povahy a doplňkově režijní náklady. Jsou tu i výjimky, kdy lze podpořit investice, ale jedná se o specificky zaměřené programy.
Ve dvou se to lépe táhne!
Ano, mechanismus podpory projektů, které jsou realizovány ve spolupráci, je součástí většiny programů na podporu výzkumu a vývoje. V praxi to znamená, že něco vyvíjíte společně buď s další firmou, nebo výzkumnou organizací (nebo oběma). Za tzv. účinnou spolupráci jste dokonce odměněni vyšší dotací. Má to ale svá specifika. Spolupráce musí dávat smysl. Chybí vám zásadní kompetence?
Najděte si partnera, který je v dané oblasti expert. Společně pak dosáhnete výstupu na vysoké úrovni!
Pokud se spolupráce nastavuje uměle, je to na projektu poznat a v hodnocení se to odrazí.
Pokud chcete realizovat projekt s dalším partnerem, aktivní řízení spolupráce je naprosto zásadním elementem. Musíte se pravidelně potkávat, sdílet poznatky, zpětnou vazbu a společně plánovat další kroky. Jinak se o reálnou spolupráci nejedná. Ne každý toto umí, proto je důležité pro úspěch žádosti popsat, jak bude projekt koordinován a řízen.
Pokud se na straně hodnotitelů vyskytnou pochybnosti, logicky váš projekt nevyberou. A ještě nesmím zapomenout na jednu důležitou věc. Pokud s partnery něco vyvíjíte společně, musíte výstup také společně vlastnit! Zejména pro firmy je proto zásadní si rozdělení vlastnických práv k výstupu mezi partnery vyjasnit již ve fázi přípravy návrhu projektu a žádosti dotaci.
A nyní ke konkrétním možnostem!
Výše uvedené platí pro všechny programy podporující výzkum a vývoj. Výběr toho správného pak záleží na konkrétních podmínkách. Některé programy jsou oborově zaměřené, jako například THÉTA 2 (výzkum a vývoj v oblasti energetiky), DOPRAVA 2030 (VaV v oblasti dopravy), TWIST (AI), PRODEF (oblast obrany), Prostředí pro život (ochrana ŽP) či SIGMA (společenské, humanitní a umělecké vědy), jiné se zaměřují na klíčové oblasti jako DEEP TECH (program Aplikace), mezinárodní spolupráci (Aplikace-Mezinárodní spolupráce), konkrétní fáze výzkumu a vývoje (Proof of concept) nebo obecně na výsledky s potenciálem posílit konkurenceschopnost (TREND).
Pro rozhodování jsou dále důležité aspekty jako lokalita (projekty realizované v Praze, mimo Prahu, v přechodových či méně rozvinutých regionech) či velikost podniku (programy pro malé a střední podniky). Zásadní je také načasování. V některých případech je možné projekt zahájit až po schválení ze strany poskytovatele dotace, některé lze realizovat už po podání žádosti.
Musíte se tedy se svými plány „strefit“ do harmonogramu daného programu (jsou vždy časově omezené výzvy k podání žádosti či veřejné soutěže, obvykle jednou do roka). Do soutěží je tedy vhodné vybírat ty ambicióznější projekty střednědobého charakteru.
Výběr partnera má také vliv na volbu programu. Pokud je spolupráce mezinárodní a projekt je vysoce inovativní na světové úrovni, je dobré jej směřovat do evropských programů HORIZONTU. Podporu výzkumu a vývoje nabízí i náš daňový systém, možnosti odpočtu se navíc od roku 2026 mění a pro firmy se stávají lákavým nástrojem, jak podpořit financování výzkumných aktivit.
Zmínit lze i investiční programy, které podporují investice do výzkumného zázemí (program Potenciál nebo Služby infrastruktury). A pro ty, kdo s podporou začínají, je dobré zmínit i startupové možnosti Technologické inkubace nebo program Inovační vouchery podporující nákup VaV služeb od výzkumných organizací.
Já vím, je toho mnoho a není snadné se v tom zorientovat, ale proto tu existují agentury, jako jsme my v MIDA Consulting. My vám totiž pomůžeme vybrat ten správný program, připravit žádost o dotaci a zrealizovat projekt tak, aby vše proběhlo hladce. A vy se můžete v klidu věnovat svým aktivitám.
